Ohlédnutí za prvním ročníkem Bazingy
Celé to začalo, když si pár kluků před 2 roky řeklo, že si jednou týdně ve čtvrtek „křápne“ s florbalkou na základní škole
Ľudovíta Štúra. Postupem času již nebylo tak zajímavé hrát jen proti sobě a tak se přišlo s nápadem, založit oficiální klub, který se následně bude přihlašovat do ligy. Jméno týmu Bazinga Ostrava dokonale koresponduje s tím, že hrajeme pro zábavu, ale i tak chceme vyhrávat a snažíme se pro to dělat co nejvíce.
Jak už to bývá, začátky nikdy nejsou, a ani v tomto případě nebyly jednoduché. Důležitým momentem bylo zajištění velké haly a také trošku navyknutí si stylu hry na hřišti odpovídající licencovaným utkáním.
Martin Mrázek (Marty), učitel a organizátor tréninků na základní škole, tak byl u prvopočátku našeho týmu. Spolu s ním si ve čtvrtky chodívali zahrát i Michal Varmus (Majkl), Tomáš Mrázek (Forbes), Libor Borák (Libor), Martin Kovalský (Koval) + několik dalších, kteří již nepřispívali takovou měrou do pozdějšího vytvoření týmu. Po určité době se k tomu „ťukání“ na Štúrovi přidali ještě Vlastimil Beran (Vlastik), Jirka Franek (Jirka) a Martin Jeseňák (Jesenius). Takhle nějak vypadalo původní složení, v době, kdy ještě nebyl nějaký náznak toho, že bychom se měli někdy angažovat v jakékoliv organizované lize.
Následně se do skupiny začlenil i Radim Šolc (Šolcik), který návrh „založení klubu“ jednoho pěkného večera hodil do placu. Ohlasy byly zejména pozitivní, a tak se začalo jednat. Šolcik založil v týmu takovou menšinu, která pochází většinou z přerovského okresu. Jsou jimi Dušan Obručník (Duša) a Rostislva Novák (Rostík).
Několika dalšími posilami se staly naše budoucí naděje. Již v průběhu tréninků na velké hale SH GORILLA byl Martyho skvělý nápad vytvořit pondělní skupinu mladých juniorů, kteří by mohli časem doplňovat naše řady. A ti šikovnější již jsou základním kamenem našeho teamu. Jsou jimi Martin Žilinský (Žili), Oldřich Blažek (Olda), Pavel Dombrovský (Pavel), Lukáš Hopp (Luky). Nejnovějším členem občanského sdružení FBC BAZINGA OSTRAVA je Jiří Pavlik (Jirka, Pavouk), který skvěle zapadl mezi ostatním a je našim hlavním organizátorem pokřiku a taktéž vyrovnaným obráncem.
V listopadu, kdy byl první trénink na hale Gorilla, na Bohumínské ulici, to herně nevypadalo vůbec dobře. Byli jsme nesví z velkého prostoru, neuměli jsme si ani moc dobře nahrát, ani zakončit a co nám dělalo největší problémy byl zřejmě přechod do obrany a do útoku.Během prosince jsme odehráli několik přátelských utkání, které nám daly jasně najevo, že je stále na čem pracovat.
V prvních třech měsících roku 2013 jsme založili občanské sdružení BAZINGA OSTRAVA a u toho jsme střídavě trénovali a hráli zápasy, řekněme, že na vyšší úrovni, nežli tomu bylo v listopadu a prosinci. Ale stále nám toho moc chybělo. V dubnu pak přišla nabídka zahrát si amatérskou ligu „Hornická Florbalová Liga“. Tuto možnost jsme s radostí přijali a bylo i kvůli čemu trénovat. Vidina umístění se na nejvyšších postech se nám zajisté líbila, věděli jsme ale, že to nebude lehké.
V květnu nás čekala první dvě utkání ligy a nedopadlo to nijak oslnivě, ačkoliv jsme jeden zápas zvládli a zvítězili 9:4, v druhém zápase jsme dostali pořádně za vyučenou od domácího týmu Stonavy 0:7. Věděli jsme, že pro příště musíme zapracovat. Na další kolo jsme odjížděli na začátku června a zápasy jsme odehráli téměř se stoprocentní obranou, nicméně prakticky s nulovým útokem, a proto bylo výsledkem opět jedna výhra a jedna prohra. V posledních kolech miniligy bylo zapotřebí získat všechny body k zisku prvního místa. V prvním utkání vše vypadalo velice zajímavě a zvítězili jsme nad Vratimovskými vemeny 7:4, nicméně v průběhu dalšího zápasu jsme měli krizovou chvíli a obdrželi 4 rychlé branky, na které se nám již nepodařilo ani po mohutném útoku odpovědět a tak nás od prvního místa rozdělily pouhé dvě branky.
Důležitým okamžikem teamu byla taktéž účast na prestižním turnaji „Republic Cup“, kterého jsme se zúčastnili 21. – 22. 6. Team byl nalosován do velice obtížné skupiny, kde se měl setkat s extraligovým FBC ČPP REMEDICUM Ostrava, Fbc Horní Suchá a FBC Český Těšín. Našemu týmu přijeli na podporu dva přerovští hráči – Jakub Veselý a Zbyněk Dohnal. První zápas s Remedicem jsme odehráli ve vysokém tempu a ač jsme většinu času strávili na naší polovině, dokázali jsme dát jeden čestný úspěch a zápas skončil výsledkem 1:7. Horší vystoupení jsme předvedli pouze proti týmu Horní Suché, kdy jsme bohužel dostali výprask 2:10. V sobotu ráno jsme se potkali na hale Bonver Aréna s týmem FBC Český Těšín, který v současnosti hraje pátou ligu. Nutno říci, že jsme byli hodně vyrovnaným soupeřem a nerad bych se vymlouval, ale snad jen kvůli velice malé atypické hale jsme nebyli vítězi my a zápas tak skončil v náš neprospěch 2:3. I přes všechny prohry jsme postupovali do kvalifikace o osmifinále, kde jsme narazili na tým Vítkovice B Mustangs, kteří na tom byli s kvalitou hry na vysoké úrovni. Velice dobrý přístup a taktika nám ale zajistili to, že jsme drželi s Vítkovicemi krok a ihned po první inkasované brance jsme byli schopni kontrem od Martina Mrázka odpovědět. V druhé polovině jsme opět lovili míček z naší sítě ale i tuhle výhodu jsme dokázali zneškodnit a vyrovnat po malé chvíli na 2:2. Vítkovice již byly hodně nervózní, ale tak 5 minut před koncem se jim podařilo dát rozhodující branku a ačkoliv jsme se snažili jak jen to šlo, zvrátit výsledek nám nebylo psáno ve hvězdách. Podali jsme ale velice sympatický výkon, což byla ta nejhezčí tečka za celou sezónou.